News‎ > ‎

Class Project: Czech Fairytales (June 2017)

posted 4 Jul 2017, 03:25 by International School Olomouc
by Iva Tenorová

By Children For Children

Our second-graders (Y3 class) are very keen on reading and enjoy lively discussions about the stories they have read. That is why we also once read from a magazine called Mateřídouška. The children themselves realized that at the bottom of the page, there is some kind of a call. It was written there that the magazine is organising a competition for the best fairy tales written by children. Then the magazine will prepare and issue a book from these fairy tales called By Children For Children. Second-graders were immediately very enthusiastic about this competition and started working - all of them started writing their own fairy tale. They were devoted to this task not only during their Czech lessons, but some of them also at home. Although we did not manage to finish it by the deadline given by the magazine, we put all the fairy tales into our own book. We have also agreed that next school year, we will write more fairy tales and we will send them all th the Mateřídouška magazine!

To keep the original intent of the author, the chosen fairy tale in only available in Czech:

Michael Král: Jak se kráva Róza naučila bát

Bylo, nebylo, v malém městečku, ještě když žili obři a čarodějové, žila kráva, která se jmenovala Róza. Ničeho se nebála a měla schopnost mluvit lidskou řečí. Ale Róza se chtěla taky umět bát jako ostatní krávy.
Jednoho dne Róza chtěla vystrašit sama sebe, že půjde za vlkem. Ale maminka ji viděla, jak si hopsá v lese a zakřičela: „Okamžitě se vrať!“
Róza se vrátila a maminka jí řekla: „Už se mi na oči nevracej, dokud se nenaučíš bát! V lese tě mohl sežrat vlk.“
Tak šla Róza do města zeptat se, jestli ji někdo naučí se bát. A všech se ptala: „Dokážeš mě vystrašit? Nebojím se vlka, čerta ani čarodějnic.“
Ale nikdo nevěděl, jak Rózu vystrašit tak, aby se bála. Jednoho dne se zeptala čaroděje, jestli ji nenaučí se bát a čaroděj řekl: „Ano, možná tě naučím se bát.“ A zavedl Rózu do jeskyně a hned zmizel.
Z jeskyně se vynořil jednooký obr a zařval: „Já tě sním!“ A máchl rukou po Róze, ale Róza uhnula a začala běhat dokola po celé jeskyni. Obr za ní, až se mu začala motat hlava a spadl na džbány s vodou, které měl ve své jeskyni. Džbány se rozbily na malé střepy. Róza už utíkala za čarodějem ven, ale obr zařval: „Já tě dostanu!“ Ale hned jak stoupl na ty malé střepy z rozbitých džbánů, začal naříkat: „Jau, jau, jau.“
V tu chvíli byla Róza už ve městě a hledala čaroděje. Za pár minut ho našla a čaroděj ji. Zeptal se: „Tak co, Rózo, už ses naučila bát?“
„Ne, nenaučila jsem se bát. Ten obr byl úplný nešika, tak půjdu raději domů. Ale pořád se bojím, že se maminka na mě bude zlobit.“
A čaroděj řekl: „No vidíš, Rózo, nakonec ses naučila bát.“
Róza se usmála a radostně utíkala domů.

------------------------------------------------------------------

Děti dětem

Naši druháčci – tedy třída Y3 – velice rádi čtou a prožívají přečtené příběhy. Proto jsme si jednou četli i z časopisu Mateřídouška. Děti samy si všimly, že dole pod textem je jakási výzva. Psalo se tu, že časopis vyhlašuje soutěž o nejlepší pohádky, které napíší samy děti, a časopis pak z těchto pohádek připraví a vydá knížku s názvem Děti dětem. Druháčci se okamžitě nadchli pro účast v soutěži a dali se do práce – sami vymýšleli a psali každý svoji vlastní pohádku. Věnovali se psaní několikrát vždy v hodině češtiny a někteří nadšenci tvořili i doma. Termín v časopise jsme sice nestihli, ale výsledkem je naše vlastní „knížka“ pohádek. Naplánovali jsme si, že příští rok napíšeme další a všechny pak pošleme do následujícího ročníku soutěže Mateřídoušky. :-)

Ukázka: Michael Král: Jak se kráva Róza naučila bát

Bylo, nebylo, v malém městečku, ještě když žili obři a čarodějové, žila kráva, která se jmenovala Róza. Ničeho se nebála a měla schopnost mluvit lidskou řečí. Ale Róza se chtěla taky umět bát jako ostatní krávy.
Jednoho dne Róza chtěla vystrašit sama sebe, že půjde za vlkem. Ale maminka ji viděla, jak si hopsá v lese a zakřičela: „Okamžitě se vrať!“
Róza se vrátila a maminka jí řekla: „Už se mi na oči nevracej, dokud se nenaučíš bát! V lese tě mohl sežrat vlk.“
Tak šla Róza do města zeptat se, jestli ji někdo naučí se bát. A všech se ptala: „Dokážeš mě vystrašit? Nebojím se vlka, čerta ani čarodějnic.“
Ale nikdo nevěděl, jak Rózu vystrašit tak, aby se bála. Jednoho dne se zeptala čaroděje, jestli ji nenaučí se bát a čaroděj řekl: „Ano, možná tě naučím se bát.“ A zavedl Rózu do jeskyně a hned zmizel.
Z jeskyně se vynořil jednooký obr a zařval: „Já tě sním!“ A máchl rukou po Róze, ale Róza uhnula a začala běhat dokola po celé jeskyni. Obr za ní, až se mu začala motat hlava a spadl na džbány s vodou, které měl ve své jeskyni. Džbány se rozbily na malé střepy. Róza už utíkala za čarodějem ven, ale obr zařval: „Já tě dostanu!“ Ale hned jak stoupl na ty malé střepy z rozbitých džbánů, začal naříkat: „Jau, jau, jau.“
V tu chvíli byla Róza už ve městě a hledala čaroděje. Za pár minut ho našla a čaroděj ji. Zeptal se: „Tak co, Rózo, už ses naučila bát?“
„Ne, nenaučila jsem se bát. Ten obr byl úplný nešika, tak půjdu raději domů. Ale pořád se bojím, že se maminka na mě bude zlobit.“
A čaroděj řekl: „No vidíš, Rózo, nakonec ses naučila bát.“
Róza se usmála a radostně utíkala domů.


Comments